sobota 17. října 2015

Crimson peak (neb možná mě teď pochopíte)

Je sychravý podzim, tak proč se nezvednout z postele a nevyrazit do kina... Třeba na jeden z nejočekávanějších filmů podzimu …a pak chtít přizabít toho debila, co to zařadil pod horor. Jasně, párkrát se leknete, znechutíte se, ale stejně mi to přijde víc jako thriller. Protože to co se tam děje není tak hororové, jako teoreticky reálné (jen vyškrtnete duchy, kteří pouze dokreslují atmosféru).

BE AWARE: Článek možná obsahuje spoilery, výlevy, citové výlevy, nechutnosti, úvahy a všechno co nemusíte chtít číst.




 Je zvláštní, co všechno dokáže člověka donutit zamyslet se. Ovšem když v průběhu filmu přemýšlíte nad tím, jak moc velký bordel máte sami v sobě, pak jsou tu jen dvě možnosti jak tento film ohodnotit. Buď je to naprostý odpad, který vám přižene docela slušné trauma, nebo něco dost kvalitního, což se v posledních letech v kinech najít nedalo.
 Tím nehodlám tvrdit, že je to zrovna mistrovské dílo, protože všechno má své mouchy (v tomto případě můry). Je tam pár ne zrovna reálně podaných scén, několik dosti nechutných scén a překvapivě i pár vtipných scén. …které nejspíš ale nebyly zamýšleny vtipně.


 Začátek byl velmi zajímavý. Úvodní capiny v rudých odstínech a pak se objevila scéna z téměř konce celého filmu a hláška, kterou z Crimson peak znáte, i když jste to neviděli. Samozřejmě s ní souhlasit nikdo nemusí. Nicméně pak nastává zvrat a člověk se vrací zpět do dětství hlavní hrdinky. Nějaké to rodinné drama a tak dále a tak dále…
Ostatně dalším krokem bylo potkání onoho pana vyvoleného, dokonalého... Prostě elegantního gentlemana v podání Toma Hiddlestona, protože mu tyhle creepy, dark role, nevinného záporňáka vyloženě sedí. To se tedy odehrálo, když Edith přepisovala svou knihu na stroji, aby jí to vůbec někdo vydal, protože byla žena... blah blah blah, všichni známe tyhle kecy a feministky se stavějí na hlavu.
Dále se musíme zamilovat. A to nejlépe tak, že nás pan dokonale temný dotáhne na večírek a zatančí si tam s námi. Načež si ho papánek (fanoušci SPN křičí nadšením) nechá prověřit, ale my se nedozvíme, proč je proti sňatku, a dokope mladíka se sexy britským přízvukem, aby nám zlomil srdce.
Tady nastává jeden z těch skvělých zvratů... Papánek má náhle roztříštěnou hlavu, a my si to vesele zamíříme do Cumberlandu v Anglii... Cumberland... you know... it's brittish.


Konečně jsme se tedy dostali na místo, kam jsme se chtěli dostat. Až na to že selháváme v posteli, protože pořád truchlíme nad tatíčkem, což očividně nikomu nevadí... A začneme kašlat krev a duchové nás přivádějí k šílenství, zatímco manžílek je stále posedlý jakýmsi strojem na těžbu rudého jílu... díky kterému tam vysvětlí proč se to místo jmenuje Crimson peak a hlavní hrdinka je zřejmě jediná kdo neví, že se tak to místo jmenuje. Jooo to je holt život…
Nicméně po děsivé scéně jedeme s naším milovaným mužem mimo dům... na svobodu... a strávíme noc na poště, protože přijde bouřka. Díky tomu pak sestra našeho miláčka ztropí scénu, ale nějak se uklidníme. Tedy do doby, než zjistíme o co go... a že nás vlastně zabíjí... ups.
Ovšem není třeba zoufat, protože náš manžel, který už je vlastně dávno (dokonce několikrát) ženatý nás miluje více než svou sestru... ehm jop, incest vládne světu... a postaví se za nás tím, že nejdřív nezabije doktora, který je ten hodný a přiletěl z Ameriky, jen aby nás zachránil.

A pak už jsme u závěru filmu, ze kterého vyjdeme živí my a doktůrek... jejda. Ale poslední pohled Thomasových očí a jeho krásná lícní kost... dobře, ukápla mi slzička, přiznávám to... ale těsně před tím jsem skoro chcípla smíchy.


Co vlastně k tomu říct. Mělo to své chyby, ale mělo to i své klady. Jedná se spíše o thrillerové, psychologické drama, kdy je láska parchant a lidi ještě větší. Vlastně pokud zkouknete Crimson peak, tak pravděpodobně pochopíte část mě. Jmenovitě tu část, co nemá ráda lidi a odmítá jakékoliv silnější city než přátelství~


Žádné komentáře:

Okomentovat