úterý 7. července 2015

První krize zvaná "Téma"

Nepovažuji se za hlupáka, ale ani za génia, ovšem zásadní problém je stále ten stejný a nezměnil se ani za ta dlouhá léta, co tvořím svou sbírku všemožných povídek a nepatrných maličkostí, které bych za plnohodnotnou literaturu nepovažovala ani kdybyste mi vyhrožovali znehodnocením Tolkienovy tvorby u plápolající Alexandrijské knihovny.


Problémem mezičasových prostor vždy byla volba tématu, kterému se budete věnovat. Jste-li přesvědčení knihomolného a rozhodnete se spáchat nějaký zločin na literatuře svou vlastní tvorbou, pak pro vás volba tématu bude nepředstavitelnými muky, jelikož vše co vás napadne, již nějakým způsobem zpracováno bylo a pokud ne, tak jste to nejspíš nečetli, protože koho by ten brak zajímal? Následně vás napadne, že i když to téma bylo přežvýkáno na mnoho způsobů, jistě se najde nějaká skulinka a podaří se pomocí vámi vymyšlených pravidel (při nichž jakákoliv logika vezme za své) vymyslet něco nového a úžasného. Takovéto nápady však končí zpravidla depresivním pohledem na imaginární řádky a na přeplněnou polici knih a tu další hromadu knih, která pro nedostatek prostoru leží v prapodivných haldách na zemi a naivně doufá v sestavení té úžasné poličky z Ikey, která s nimi sousedí.

Značná potíž nastává, jste-li smýšlení civilního, což je mezi knihomoly, geeky , nerdy a i dalšími rasami (včetně elfů, klingonů, asgarďanů a dalších) odborný termín označující jedince, jež nepřísluší jejich vlastnímu druhu (proto se může stát, že se tak nazývají jednotlivé pochybné skupiny navzájem). Budete mít potíž s nacházením tématu, který se netýká chlastu, antikoncepce a mainstreamových věcí o kterých nic nevíte (viz jak jakási podřadná duše sháněla "všechny tři knihy" Hobita). Další překážkou bude, vymyslíte-li téma a pak přijdete na to, že to není swag, protože je to v podstatě výcuc posledního hollywoodského pornofilmu, který se pyšní tím, že má jakýsi pofidérní děj.

Pokud očekáváte, že vás tento článek podpoří nebo vám pomůže, pak nejdříve přestat s chlastem, přehodnotit svůj dosavadní život a začít utrácet své finance svědomitěji, jelikož v knihách najdete víc badass fuckovatelných jedinců, než v reálném světe.

Shrnu-li dosavadní slova, pak se ve zkratce musíme vydat na předalekou cestu za múzou a zase zpátky, ale vzhledem k tomu, že se ta malá potvora jistě nachází někde za mlhou, která by se dala krájet a v oblasti přeplněné zloději šťastných vzpomínek, musíme doufat, že nás jednoduše osvítí a budeme povýšeni do stavu lordského, abychom pak mohli beztrestně parazitovat na neštěstí čtenářů a okrádat je o jejich geniální nápady, které by nás určitě také napadly.

Nebojte se a nepropadejte panice. Touto krizí si zajisté prošel každý, kdo je na našem bitevním poli uznávaným válečníkem jehož se i kulka bojí zasáhnout a i takový člověk (nebo příslušník jedné z nám mnoha známých ras) byl kdysi v plenách a marně se snažil přijít na to, proč je ta tráva zelená a ne duhová. Nabádám vás tedy k tomu, abyste popustili uzdu své dětinčnosti, prozkoumaly nejzazší kouty svého bitevního pole, vyhnali Smígla z pod postele a pochopili, že to co se vám může jevit jako naprostá ptákovina, je nápad, který by se měl zlatem vyvažovat.