Jsem knihomol z čehož plynou klasické knihomolovské návyky. Mám doma hromady knížek a jejich sbírání mi začíná pomalu připadat spíše jako nemoc než jako koníček, protože jich mám hodně, nestíhám je číst, ale prostě je potřebuju k životu... a jejich vůni, dotek papíru, tu krásnou vazbu a tak podobně. Ti co to znají mi dají za pravdu.
Bohužel nastává doba, kdy se všechno mění. Ukončila jsem střední, složila maturitu a v září hurá na vysokou! A jako idiot jdu na jednu z těch nejzáživnějších... protože mám hromadu volného času, který můžu rozhazovat. To bude znamenat tuny skript a knih a hromad dalších blbostí.
Rozhodla jsem se pořídit si čtečtu už jen proto, že vytisknout si všechna skripta by mě stálo pěknej balík a koukat pořád do počítače nedělá dobře mým očím a bolehlavu (kill the pain!).
Naštěstí čtečku pokryly dary za složení maturity, protože nevěděli jaké knihy už doma mám a báli se, že koupí něco co už mám, tak mi dali peněžní dary, čímž vlastně zafianncovali do mého vzdělání. Měli by na sebe být hrdí a neprolistovávat to co tam mám už nastahované. Ostatně samotný proces vybírání byl zdlouhavý a nakonec jsem skončila u čtečky u které jsem začala. Kindle je kindle a kindle paperwhite je teprv matroš.
Když se mi ta stvůra dostala do ruky, nevěřila jsem jí. Hodila jsem ji do naprosto úžasného modrého obalu, použila tu děsivě vyhlížející nabíječku, kterou mám čirou náhodou i na mobil, takže když jednu ztratím nemusím brečet, a zděsila se toho, jak rychle se nabyla baterie.
Taky jsem hodně dlouho vyšilovala z těch reklam a pořád mi to něco předhazovalo a nešly mi do toho stáhnout knížky z českých portálů... a vlastně s těmi knížkami to bylo značně komplikovanější. Ono se mi totiž zobrazovala jen pdf. Dva dny jsem na to nadávala, než mi dobré duše poradili, že ta čtečka nežere .epub, ale .mobi. Takže čtečka nežere nejpodporovanější formát, jásejme a oslavujme. Mají jediné štěstí, že existuje převodník a tak přes hodiny snahy, hledání a kontrolování se mi to konečně podařilo rozjet.
Taky mě děsí fakt, že se mi povedlo ji přejmenovat. Teď se jmenuje Fitzwilliam, protože tak creepy jméno prostě musí člověk nějak zneužít a jestli budu mít někdy syna (lituju jeho psychické trauma z vlastní matky už nyní), bude muset ocenit, že se tak jmenuje čtečka a ne on. Kdo sakra mohl pojmenovat své dítě Fitzwilliam?! A to, že jí říkám pane Darcy v momentě, kdy jí rvu pod polštář je jen silně vedlejší efekt... prostě Fitzwilliam!
Ovšem zjistila jsem, že to malé, lehké a tím pádem děsivé zařízení, má množství výhod. Jednak mám díky koupi 100 knih zdarma ke stažení, knihy se dají sehnat i úplně zdarma, stačí vědět kam jít a můžu si nastahovat povídky v pdf a číst si je pohodlněji než z počítače, chápejte jak se těším na ten moment až se budu nudit na přednášce z angličtiny a budu si tam číst to ultra BDSM BL?! To chci zažít! (Jo... mám divný priority.)
Ta krabička ale vydrží hrozně dlouho nabitá. Mám jí už tři měsíce a ztratila jen asi 15% baterie. Nechápu to, je to černá magie, ale sůl na to nic neřekla, svěcená voda taky ne a proti latině je to očividně imunní. A taky se tam toho vážně vejdou tuny. Což znamená, že tak nějak ušetřím. Například jsem si sehnala kompletní řadu nešťastných příhod aniž bych za to musela vysolit majlant a ještě poštovný až z Kanady.
Ale samozřejmě to není papír. Nevoní jako kniha i když ta obrazovka má dost papíroidního. Myslím tím to nasvícení a to naleptání, díky kterému se nezamaže a vytvoří to takový ten nesklovatý, souměrný povrch. Vážně je na dotek podobný papíru. Ovšem jako správný knihomol, freak a částečně nemocný člověk se knih samotných nevzdám... nevím jestli bych bez nich zvládla přežít. Tedy pokud se bavíme o kvalitní literatuře. Jestli se mi někdy dostane do ruky to populární, špatně napsaný porno, tak ho obřadně spálím za divokého tance kolem ohně.
